Hvězdička, která neuměla usnout

Na samém okraji nebe, kde se potkává ticho s větrem, žila malá hvězdička jménem Luma. Byla mladší než ostatní hvězdy, a přestože každý večer poslušně vyšla na oblohu, měla jeden velký problém – neuměla usnout.

Zatímco ostatní hvězdy se po ranním rozednění schoulily do měkkých obláčků a spokojeně odpočívaly, Luma se převalovala sem a tam. Zavřít oči pro ni bylo těžší než letět přes celé nebe.

Jednou v noci, když už všichni spali a jen měsíc držel hlídku, zašeptala: „Měsíčku, proč já neumím spát?“

Měsíc se laskavě usmál a jeho tvář se rozzářila jako lampa na náměstí. „Možná tvé srdce ještě hledá klid,“ odpověděl. „Ale nezoufej. Každý najde klid jiným způsobem. Možná by ti pomohlo, kdyby ses vydala na cestu a posbírala tři dary spánku.“

„Jaké dary?“ zajímala se Luma.
„První je dech, druhý je příběh a třetí je objetí,“ řekl tajemně Měsíc.

Luma se rozzářila radostí a hned se vydala na cestu.


🌬️ První dar – Dech

Pod obzorem našla tichý les. Stromy šuměly a vítr si hrál v korunách. Mezi nimi seděla sova. „Sovo, prosím, naučíš mě dýchat, aby se mi lépe usínalo?“

Sova přikývla a moudře odpověděla: „Zavři oči, počítej do čtyř, než se nadechneš… a zase do čtyř, když vydechneš. Tak pomalu, aby tvé světlo jen jemně pulzovalo.“

Luma zkusila dýchat podle sovy a zjistila, že její rozzářené tělo se uklidnilo. To byl její první dar.


📖 Druhý dar – Příběh

Pak pokračovala dál, až dorazila k potůčku. Voda tiše zpívala a její hladina odrážela hvězdy na obloze. Na břehu seděla stará želva a v očích měla příběhy celého světa.

„Želvo, povíš mi příběh na spaní?“
„Ale jistě,“ usmála se želva a začala vyprávět o malém semínku, které se nebálo tmy a vyrostlo v silný strom, jen proto, že si věřilo.

Luma poslouchala, až se její rychlý pohyb po nebi zpomalil. To byl druhý dar pro klidný spánek.


🤗 Třetí dar – Objetí

Nakonec Luma došla až k louce, kde se v ranní rose choulily malé květiny. Mezi nimi běžela srnka. „Srnko, jak najdu poslední dar – dar objetí?“

Srnka se přitulila k Lumě a zašeptala: „Někdy stačí jen cítit, že nejsi sama. Objetí není vždy pomocí paží – může to být i pocit, že tě někdo má rád.“

Luma se usmála a najednou ucítila, jak ji obklopilo ticho, les, voda, květiny i noční přátelé. To bylo její objetí.


🌙 Návrat na oblohu

Když se Luma vrátila na své místo na nebi, měla všechny tři dary. Zavřela oči, pomalu dýchala, v srdci si šeptala příběh o seminku, který slyšela od želvy a cítila, že ji celý svět jemně objímá.

A poprvé… usnula.

Od té doby, kdykoli někdo na zemi nemůže usnout, Luma jim vyšle své tiché světýlko, které má lidem připomenout tri dary pro klidný spánek – dech, příběh i objetí.

A možná i teď, když se chystáš ke spánku, někde nad tebou Luma právě mrkla a poslala ti svůj jasný paprsek světla.

Dobrou noc.

Jak se vám líbil příběh?

5 / 5. 22

Buďte prvni, kdo bude hlasovat

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru